FALEŠNÝ POCIT BEZPEČÍ S POJIŠTĚNÍM OEAV

Tak hned v titulku je chyba. Samozřejmě, že u OEAV (Alpenverein, Rakouský alpský klub) člověk nekupuje pojištění. Kupuje si členství v zahraničním národním horolezeckém svazu, jehož nedílnou součástí je také pojištění zprostředkované přes UNIQu (dříve) nebo přes GENERALI (nyní). Spousta Čechů žije v domnění, že je tímto pojištěna včetně celé své rodiny, a to navíc u rakouské pojišťovny, což vnímá tak nějak lépe, než kdyby byla pojištěna u pojišťovny české. Ovšem chyba lávky. Svůj omyl každý zjistí až tehdy, když opravdu potřebuje cokoliv řešit. Jaká je tedy realita? Z titulu své práce (majitel outdoorové a horolezecké cestovní kanceláře a horský průvodce) jsem občas konfrontován s oním nepříjemným úkolem řešit pojistné události. Mám tedy zkušenost větší a četnější, než většina z vás. Navíc zde nehodlám citovat teorii, jak by to dle propozic mělo být, ale jak to ve skutečnosti v terénu je.

1. pokud jedete do Alp, chcete mít slevu na chatách a operativní záchranu vrtulníkem, je OEAV dobrou volbou. I když se mi v 90% chat podařilo získat slevu i na průkaz ČHS, OEAV je větší jistota. Navíc v Alpách funguje záchrana vrtulníkem bezchybně, takže by neměl být problém s voláním na Tiroler air ambulance, kam člověk volat má, když potřebuje vrtulník. Ovšem pozor, pokud nemáte plynulou angličtinu nebo němčinu, žádnou záchranu si neobjednáte. Prostě nemáte k dispozici ruce a nohy, případně mapu, kde ukážete, kde se nacházíte. Máte pouze telefon a průsery se většinou nestávají za pěkného počasí v poledne u chaty, ale v místech s mizerným signálem, klidně večer a za horších klimatických podmínek. Svou angličtinou/němčinou si musíte být jisti, protože budete muset reagovat ve stresu. Pokud cizí jazyk neumíte, je vám kartička OEAV úplně k ničemu, protože sice pojištěni jste, ale nejste si schopni záchranu zavolat.
2. pokud jedete kamkoliv jinam, zapomeňte na asistenční službu neboli call centrum. Toto pojišťovna sloužící OEAV neprovozuje a vy jako klient si musíte vše vyřešit sám a po záchraně teprve vyplnit nějaký online formulář, kde vše nahlásíte a po nějaké době pojišťovna provede úhradu. Takže pokud se vám něco stane v horách Kavkazu, Pamíru či Himaláje, musíte kontaktovat svou agenturu a ta vyřeší záchranu a následně vám pomůže s vyúčtováním. Pokud cestujete bez agentury na vlastní pěst, volejte kam chcete, nikoho nezajímáte, včetně pojišťovny. Pojišťovna proplácí vše zpětně, takže pokud po vás budou chtít úhradu ihned po záchraně, máte smůlu. Pojišťovna vám nepošle ani krycí dopis, kterým se za úhradu zaručí, protože toto nemají ve standardizovaném postupu – to vám řeknou tehdy, když se už konečně někam dovoláte. Napřed musíte NĚMECKY, nikoliv 24 hodin denně v angličtině, ale tirolskou němčinou v Innsbrucku zjistit, kdy tam bude někdo, kdo umí anglicky, ten vám pak dá další 2 čísla kam volat a nakonec vám oznámí, že vám žádný krycí dopis nepošlou, protože na to nemají formulář. V té chvíli jsme byli v Rusku a ruská strana po nás chtěla potvrzení, že ten vrtulník někdo zaplatí. Takže jedinou šancí bylo krycí dopis „vyrobit“ vlastními silami, jinak by nás ze země nepustili – bez ohledu na to, že to OEAV nakonec opravdu bez problémů proplatil, ale až za měsíc. Úplně špatně zde byla ovšem ona péče o člena/klienta, který je v zahraničí v průseru. A to jsme byli schopni komunikovat jak anglicky, tak rusky či německy bez problémů, měli jsme signál a satelitní telefon s dostatečnou baterkou a kreditem. Představa klienta s horší jazykovou výbavou je děsivá a dotyčný je zcela ztracen. 
Opravdu vám toto připadá jako dobrá služba dobré pojišťovny? Stojí za to ta barevná kartička?
3. přidáme peněžní záležitosti: roční poplatek je okolo 1500 Kč dle typu člena, pokud se chcete pohybovat nad 6000 metrů, tak je připojištění minimálně 180 EUR, suma sumárum něco přes 6000 Kč.

Přitom máme srovnatelný produkt i u nás. ČHS nabízí členství v národním horolezeckém svazu (v tomto případě v českém) a pokud chcete i pojištění, tak se dostáváte na srovnatelnou částku okolo 1500 Kč za osobu a rok. Můžete volit z několik připojištění (řádově stokoruny), které pokryjí 99% částek, které vám mohou být účtovány v zahraničí mimo EU, USA a Kanadu. A zásadní rozdíly? Neexistuje omezení nadmořskou výškou, takže pro oblíbené výlety na sedmitisícovky to bohatě stačí. Mají call centrum v Praze, kde garantují 24 hodin denně servis v ČEŠTINĚ. Vyzkoušeli jsme i tuto pojistku a v případě potřeby dorazil krycí dopis do tří hodin od nahlášení na mejlovou adresu někde v Tádžikistánu a oni vyslali obratem vrtulník. Ze strany pojištěného nechtěli nic platit, jen odsouhlasit na pojišťovně, že opravdu byl odvezen.

Novinkou roku 2017 je pak produkt ČHS TRIO - které k pojištění a členství nabízí také kartičku Slovinského horolezeckého svazu - a upřímně, mnohý Čech raději zaplatí za členství v Alpském svazu bratrům Slovanům ze Slovinska, než vůči Čechům neustále zamindrákovaným Rakušákům :-)
Tato kartička zajišťuje stejné slevy v Alpách, jako kartička OEAV, navíc celé toto TRIO je levnější, než členství v OEAV. 

Při tomto srovnání mi není vůbec jasná obrovská popularita členství v OEAV v národě, kde jsou lidé tak špatně jazykově vybaveni, jako u nás. Ještě tak ty slevy na chatách – beru, když už je svým členským poplatkem dotujete. Ale myslet si, že jsem pojištěný, když neumím ani slovo německy/anglicky? Bohužel si lidé myslí, že v případě potřeby budou volat tam, kde si kartičku koupili – tam nikoho vaše pojistná událost vůbec nezajímá. To jsou jen překupníci členství v rakouském svazu, ne pojišťovna. Musíte volat tam, kde jste pojištěni – v případě tohoto konkrétního pojištění tedy nejlépe nikam. 
Proto jsem příspěvek nazval – FALEŠNÝ POCIT BEZPEČÍ. Nechci, aby vznikl dojem, že pojištění přes OEAV nefunguje, ono funguje. Problém je v tom, zda si to klasický Čech takto představuje a zda je schopný jej využít. To je třeba si rozmyslet a uvědomit dříve, než budete někde se zlomenou nohou v lezeckém terénu řešit co dál.